V sedm ráno se mi rozsvítil telefon.

Nerostou houby, je kyselá půda,
všude je pusto, jen tu a tam zrůda.

I když vykradli není asi úplně správný pojem.

Každý týden posílám jeden pohled a jeden dopis.

Ráno mi budík zazvonil už v sedm (zvláštní, jak si člověk rychle zvykne na každodenní vstávání v osm :o) ), což mě málem zabilo. Když jsem dorazila k ohradám, Milly už měla nasedláno a mohly jsme vyrazit.

Miluju koně! Dneska přišel Robert a jeli jsme :o)

Jsem kráva. Jinak se to napsat nedá.