Ach jo, už červen. Na můj vkus to moc letí. Půjčily jsme si se švagrovou kola od její ségry a vyjely do terénu. Jedno kolo má dětskou sedačku, tak jel i Mladší, čímž se kolo stalo značně nestabilním, takže jsem nakonec coby tlustší, ale zdatnější člen rodiny vezla malýho já. Přesně tohle mi chybělo! Pořádnej pohyb. Blbejch deset kiláků (asi), a jak to člověku

Dneska Josephine falls. Jestli to bude výlet od výletu úžasnější, tak nevim, jak budu vypadat v sprnu :o) Sto km přesun směrem do nikam. Konečně to začalo vypadat jako Austrálie, kde nic, tu nic, jen ohrady s krávama

Ráno jsme se vydali na nějakou family breakfast ke Staršímu do školy, ale blbě natiskli letáčky, takže snídaně byla včera a my měli houby :o) Dneska jsme vyjeli nahoru, na Kurandu, což je vesnice nahoře v deštnym pralese (a žije tam mimo škorpiónů taky spousta hipíků :o) ) a odtamtud pak do pralesa na Barron

Právě jsem absolvovala svoji první jízdu autem coby řidič a myslím, že jsem zestárla o padesát let :o) Ty voe, proč ty kreténi jezdí vlevo, proč musí mít brácha automat, a proč si, kruci, nemohl koupit o půlku menší auto?! Jako má to obráceně i páčky, takže vždycky,když jsem chtěla zmáčknout blinkr, zapla jsem stěrače :o) Samozřejmě, že jsem jela v protisměru,

Dneska naprosto úžasnej výlet do Port Douglas, což je město asi šedesát km od nás (cokoliv pod sto kilometrů je v Ozi za rohem). Prý se tam poprvé vylodil kapitán James Cook (ten asi čuměl, muhaha). Nikdy jsem nemyslela, že tenhle pocit zažiju, ale fakt jsem se cítila, jako kdybych se vrátila

V noci strašnej slejvák a ráno přiletěli papoušci. Kakadu, který se prej vůbec nejmenují Kakadu, ale Kokatu :o) Správně se to píše Cockatu Dneska jsem jen lítala děti – myčka. Jo a spálila jsem kuře (blbec, blbec, blbec) :o) Ten

Dneska poprvé pršelo a teď úplně úžasně voní vzduch. Nevím, k čemu bych to přirovnala. Takhle u nás nikdy nevoní. Šla jsem dneska sama koupit mlíko a samozřejmě jsem blbě zahnula a prodloužila si značně cestu, vedro jako kráva, myslela jsem, že chcípnu :o) Nikdy na svou první dezorientaci v čase a prostoru