V pátek odpoledne jsme s mým vyrazili na rodinnou sešlost, na kterou jsem se strašně moc těšila. Bráchu jsem neviděla asi rok, ségru tak čtvrt roku, tak jsem si říkala, jak to bude super.

Pondělí - Radůza. Tolik let jí poslouchám a dneska prvně jsem šla na koncert (kde mě místní kulturní centrum natáhlo skoro o stopadesát korun). Famózní. Hlas, z kterého mrazí. Jen nechápu, proč si vždycky musím sednout vedle nějakýho exota. Teď vedle mě seděla zjevně velká fanynka. Která celou dobu tleskala a doprovázela Radůzu svým zpěvem. Takže krom Radůzy jsem poslouchala ještě slečnu/paní vedle.

Přišla jsem do práce, převzala jsem si službu a hned jsem se musela otočit a naklusat o pár pater níž.

Vánoce u nás byly vcelku v pohodě. Půlnoční s Rybovkou, která je moje nejvíc, farář, ač nejsem věřící, byl sympaťák. Nejvíc mě potěšilo, když nás cizí člověk sám od sebe svezl do města a my nemuseli v půl druhý ráno šlapat dva kilometry domů. 

Vánoční chaos se mě nikdy moc nedotýkal. Jedna z mnoha výhod žít v Praze.

V sedm ráno se mi rozsvítil telefon.

Nerostou houby, je kyselá půda,
všude je pusto, jen tu a tam zrůda.