20. prosinec 2018 | 16.40 |
Chcete si článek přečíst?
Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.
Jak vypnout blokování reklamy?
Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4
Vánoční chaos se mě nikdy moc nedotýkal. Jedna z mnoha výhod žít v Praze. Většina dárků přes internet, s osobním odběrem, lidi se rozptýlí a nikde nejsou tak strašné davy (snad s výjimkou Palladia), že by to člověka zarazilo.
Bohužel, na malém městě je všechno jinak. Dárky přes internet většinou znamenají, že musíte platit předražené poštovné, protože osobní odběr ve Vidlákově fakt nehrozí. A já jsem hamoun. Malé město, hodně lidí, rovná se velké davy. Nějak se to lidstvo na jeden plac nafufňat musí.
Tak jsem se odhodlala a v úterý, využívajíc svůj volný den ve šňůře služeb, vyrazila na nákupy do nedalekého Liberce. V půl desáté dopoledne byl obchoďák na kraji města narvaný autama. V deset hodin jsem byla z nákupů už zpruzelá (ale to jsem teda vždycky, nesnášim nakupování). V půl jedný, majíc skoro všechno, co jsem chtěla, jsem se vydala ještě do jednoho obchoďáku, kde mají Neoluxor (knihy Dobrovský od té doby, co u nich měl autogramiádu Kajínek nejsou můj favorit a byly tam davy). Do obchoďáku jsem se nedostala. U vjezdu na parkoviště by zátarasy, u zátaras sekuriťák a cedule, že je plno, a že smolík. V Liberci se parkovat moc nedá, tak jsem jen obkroužila blbej obchoďák a vydala se domů. Zbytek věcí jsem musela pořídit ve městě. Tolik zhroucených a uštvaných lidí v jednom dni jsem snad ještě neviděla.
Nejvíc mě asi dojala paní v papírnictví, která, obtěžkána taškama, předběhla frontu, hodila čtyřicet korun na pult za jedny igelitový pytlíky a s uštvaným výrazem odešla.
Vánoce jsou holt takový, jaký si je kdo udělá.
Já už mám všechny dárky, pečení cukroví beru jako příjemný důvod k napájení se alkoholem (no přece ten rum nebudu lejt jen do koulí) a začala jsem se strašně těšit na dárky. Jak malej fakan. :oD
Zpět na hlavní stranu blogu