V pátek odpoledne jsme s mým vyrazili na rodinnou sešlost, na kterou jsem se strašně moc těšila. Bráchu jsem neviděla asi rok, ségru tak čtvrt roku, tak jsem si říkala, jak to bude super.
Skutek utekl. Nevím, jestli jsem se tak strašně moc změnila já nebo oni nebo jsme se prostě jen odcizili, ale brácha mi přišel furt nasranej, ségra rezervovaná (máma je po mrtvici, tak to moc neřeším), švagr nás prakticky jen trpěl, ale celý víkend jsem se mezi nima necítila moc dobře, moc jsme si neměli co říct a celkově to bylo takové křečovité a o ničem. Zklamání.
Tak teď přemýšlím, jestli má vůbec cenu se jednou stěhovat zpátky. Pořád jsem si potajmu plánovala, jak postavíme domek tam, odkud pocházím, budu tam mít rodinu a známé, protože tady mám velký kulový. A teď jsem najednou poznala, že už se možná taky nebudu mít za čím vracet... Jak kdybych už nikam nepatřila...