Začalo mě bolet v krku. Takže krom odpornejch nočních můr, z kterých jsem se nemohla probudit, ještě navíc úporná bolest při každym polknutí (voser největší, to vůbec neznám). Vyloženě jsem se vyspala. Ale protože jsem machr, vyjeli jsme ráno se sister in law a Mladším na kola. Cíl: Yorkies knob. Údajně nejbližší pláž. To, že není nejbližší se ukázalo

Začalo mě bolet v krku. Takže krom odpornejch nočních můr, z kterých jsem se nemohla probudit, ještě navíc úporná bolest při každym polknutí (voser největší, to vůbec neznám). Vyloženě jsem se vyspala. Ale protože jsem machr, vyjeli jsme ráno se švagrovou a Mladším na kola. Cíl: Yorkies knob. Údajně nejbližší pláž. To, že není nejbližší se ukázalo, když

Dneska volnej den! Teda skoro, protože švagrová s bráchou šli ráno na tenis, tak jsem hlídala Mladšího. Nicméně s ním je fakt prdel :o) Pak oběd a volné odpoledne a kolo a plán vyrazit na Palm cove – nádherná pláž, kde jsem ztratila čočku z foťáku a našla padesát babek :o) Musela jsem si vzít Staršího přilbu, která mi byla malá, ale protože nošení

Dnes grilování u jezera Eacham – cesta přes sto kilometrů.

Cestování fajn, vidíš kus Austrálie, navíc se to tu mění pomalu po deseti kilometrech (krajina), ale sedět vzadu s dětma je za trest. Myslim, že odsud pojedu a budu mít šediny :o) Jeli

Crystal cascades. Kdo si zapomněl kartu do foťáku v počítači? Debil největší já. A tady mě to mrzelo hodně, byť se jednalo "jen" o procházku. Protože koryto řeky a okolo deštnej prales, který u mě naprosto vede, co se Ozi krajiny týče, byli kouzelný a myslím, že jsem si poslintala tričko :o) Večer grilovačka s Jutou (švagrové učitelka), takže i

Dnes grilování u jezera Eacham – cesta přes sto kilometrů. Cestování fajn, vidíš kus Austrálie, navíc se to tu mění pomalu po deseti kilometrech (krajina), ale sedět vzadu s dětma je za trest, myslim, že odsud pojedu a budu mít šediny :o) Jeli jsme krajinou, která se hodně podobala český, takže jsem výjimečně nechala pusu zavřenou a užívala si osobní hodnocení

Ach jo, už červen. Na můj vkus to moc letí. Půjčily jsme si se švagrovou kola od její ségry a vyjely do terénu. Jedno kolo má dětskou sedačku, tak jel i Mladší, čímž se kolo stalo značně nestabilním, takže jsem nakonec coby tlustší, ale zdatnější člen rodiny vezla malýho já. Přesně tohle mi chybělo! Pořádnej pohyb. Blbejch deset kiláků (asi), a jak to člověku