"Jé, ty hraješ hru na počítači? Holka, která hraje hry je divná..."

Volala na mě banda lidí dřepících před televizí. A pak, kdo je divnej...

Určítě o nich píší všichni, tak si taky musím přidat :o)

Vánoce všeobecně moc nemusím. Nejdříve proto, že si mě rodiče přehazovali jak horký brambor (nikdo mě na Štědrý den nechtěl doma), pak už, když jsem žila sama, tak ani nevím proč. Ale letos jsem na to přišla. Řídím se podle hesla: Vánoce jsou takové, jaké si je kdo udělá. Pokud se chcete honit s úklidem, pečením, nakupováním

Já vím, že jsem naivní, ale já tomu pořád ještě věřím :o)

Dost často si vzpomenu na výrok při jedné přednášce Dana Přibáně (mimochodem, kdo nebyl, vřele doporučuju), že se jim při cestě se žlutými trabanty nikdy nestalo, že by jim někdo odmítl pomoc, když byli v nouzi. Až už to bylo v Čechách (tady se to trochu musí zajídat těm, kteří rádi šíří do světa,

Ach jo, už červen. Na můj vkus to moc letí. Půjčily jsme si se švagrovou kola od její ségry a vyjely do terénu. Jedno kolo má dětskou sedačku, tak jel i Mladší, čímž se kolo stalo značně nestabilním, takže jsem nakonec coby tlustší, ale zdatnější člen rodiny vezla malýho já. Přesně tohle mi chybělo! Pořádnej pohyb. Blbejch deset kiláků (asi), a jak to člověku

Dřív se mi to nestávalo, zato poslední dobou se to začíná nějak kumulovat...

Totiž... Já si vždycky myslela, že mluvím jako debil. Mám takovej hodně hlubokej, prostě divnej hlas. Vždycky mě sral a nikdy ho nikdo nekomentoval, tak jsem si říkala, že asi vědí proč. Až poslední rok, kdykoliv někde před někým otevřu tlamu, tak se zarazí a začne pět ódy na můj hlas a vždycky to

Jsem marná, ale já prostě nestíhám. Dneska jsem absolvovala přes měsíc volna. Když nepočítám čtyři služby, který se ani nedají počítat, vzhledem k tomu, že jsem byla "půjčená"...Takže času hafo moc a já prostě nestíhám. A to jsem se neválela u moře (když nepočítám famózní výlet na Orkneye, kde mělo moře dvanáct stupňů), zato jsem opálená tak, že na mě každý valí oči a ptá se, kde jsem

Dneska Josephine falls. Jestli to bude výlet od výletu úžasnější, tak nevim, jak budu vypadat v sprnu :o) Sto km přesun směrem do nikam. Konečně to začalo vypadat jako Austrálie, kde nic, tu nic, jen ohrady s krávama