Jsem marná, ale já prostě nestíhám. Dneska jsem absolvovala přes měsíc volna. Když nepočítám čtyři služby, který se ani nedají počítat, vzhledem k tomu, že jsem byla "půjčená"...Takže času hafo moc a já prostě nestíhám. A to jsem se neválela u moře (když nepočítám famózní výlet na Orkneye, kde mělo moře dvanáct stupňů), zato jsem opálená tak, že na mě každý valí oči a ptá se, kde jsem byla na dovolené (nikde).
Ale já měla tak boží prázdniny. Věčně v sedle, spaní na seně a nocování s kobylou na cizích místech. Žádný odporný vedro jako loni, žádný mraky hovad, který znemožní jakýkoliv pobyt na čerstvém vzduchu, protože riskujete sežrání.
A výlet, který mě totálně zblbnul, že mám tak silné grafomanské nutkání, až to skoro bolí... Jenže - já nestíhám psát... Nestíhám ani číst a to mám napůjčovanejch knížek z knihovny celej komínek. Ani nevím, kdy jsem naposledy slyšela rádio. Prostě totálně mimo realitu :o)
Od té doby, co chodím do práce jsem nikdy neměla volno v létě, dovolenou jsem si brala spíš od září vejš, protože mi to bylo jedno. Teď mám dovolenou "nucenou" a je to boží. A to nemluvím o tom, že svítí sluníčko a šisujou blonďáci :oD
A zítra zase do reality pracovního života. Sbohem, prázdniny, bylo mi s váma hezky...
