I přes svůj pokročilý věk jsem nikdy nebyla v letním kině. Dost to bude i tím, že nejsem nějak zvlášť filmový nadšenec, na filmy koukám spíš sporadicky a věty: "tys to ještě neviděla?! To musíš vidět!!!" vyloženě nenávidím. Jak je známo, každý člověk musí pouze umřít, zbytek je svobodná volba každého z nás :o)

Nicméně s mým se můj život hodně změnil a tak jsem i já, letního kina

zpravy.idnes.cz/zemrel-kreslir-vedec-pavel-kantorek-dby-/domaci.aspx

Bohužel, nejsme nesmrtelní. Byl to už starý pán, ale rozhodně je dobré si na něj zavzpomínat alespoň prostřednictvím jeho skvělých kreslených

Nejdřív si myslíte, že máte několik opravdu dobrých přátel. Není jich sice moc, ale opravdu věříte, že se o ně můžete kdykoliv opřít. Jedná se o přátelství dlouhodobá, přes deset let trvající.

Měla jsem kamaráda, s kterým jsme toho opravdu hodně zažili. Spousty propitých nocí, spousty konverzací, kdy jsme se svěřovali jeden druhému s čímkoliv, co nás zrovna trápilo, co jsme měli v hlavě.

Všichni chodí na Colorsy, na Benátskou,  na Hrady, my jsme byli na Děda Mládek Ilegal Band.

A bylo to naprosto boží. Únava, který mi celý den mlátila do všech končetin se rozplynula. A já skákala a zpívala jak pominutá. Nutno podotknout, že s mým se skvěle paří, rozhodně nezůstaval pozadu, dělal větší  ještě větší kraviny než já :o) A protože jsme stáli u pódia, a protože to bylo

Jako malá jsem sběr borůvek (a jiných lesních plodů) nenáviděla. U nás sice borůvky nerostou, ale jako absolvent prvního stupně vesnické základní školy jsme pravidelně vyráželi do vedlejšího lesa a v byli nuceni sbírat hluchavky a otrhávat březové lístky. Jako vrchol bylinkářského snažení byl domácí sběr, který, samozřejmě, vyhrála třídní šprtka vlastnící knírek a obrovské papírové pytle naplněné

Úplně jsem přestala psát, i když mě to vnitřně štve. Přitom si kolikrát, když se něco děje (a mám pocit, že se vlastně něco děje pořád), v duchu sestavuji článek na blog. Jenže nakonec nenapíšu nikdy nic. Přemýšlela jsem, čím to asi je. Samozřejmě, jistou míru hraje časová tíseň. Času, kdy si opravdu sednu k počítači mám málo. Mám totiž poměrně pestrý osobní život a jsem za to ráda. To je jen ale