Všichni chodí na Colorsy, na Benátskou,  na Hrady, my jsme byli na Děda Mládek Ilegal Band.

A bylo to naprosto boží. Únava, který mi celý den mlátila do všech končetin se rozplynula. A já skákala a zpívala jak pominutá. Nutno podotknout, že s mým se skvěle paří, rozhodně nezůstaval pozadu, dělal větší  ještě větší kraviny než já :o) A protože jsme stáli u pódia, a protože to bylo

Jako malá jsem sběr borůvek (a jiných lesních plodů) nenáviděla. U nás sice borůvky nerostou, ale jako absolvent prvního stupně vesnické základní školy jsme pravidelně vyráželi do vedlejšího lesa a v byli nuceni sbírat hluchavky a otrhávat březové lístky. Jako vrchol bylinkářského snažení byl domácí sběr, který, samozřejmě, vyhrála třídní šprtka vlastnící knírek a obrovské papírové pytle naplněné

Úplně jsem přestala psát, i když mě to vnitřně štve. Přitom si kolikrát, když se něco děje (a mám pocit, že se vlastně něco děje pořád), v duchu sestavuji článek na blog. Jenže nakonec nenapíšu nikdy nic. Přemýšlela jsem, čím to asi je. Samozřejmě, jistou míru hraje časová tíseň. Času, kdy si opravdu sednu k počítači mám málo. Mám totiž poměrně pestrý osobní život a jsem za to ráda. To je jen ale

Dnes grilování u jezera Eacham – cesta přes sto kilometrů. Cestování fajn, vidíš kus Austrálie, navíc se to tu mění pomalu po deseti kilometrech (krajina), ale sedět vzadu s dětma je za trest, myslim, že odsud pojedu a budu mít šediny :o) Jeli jsme krajinou, která se hodně podobala český, takže jsem výjimečně nechala pusu zavřenou a užívala si osobní hodnocení

Páni, jaký by tady bylo asi jezdit na koni... Říkala jsem si vždycky, když jsem vedle Něj capala před deseti, osmi, šesti (a vlastně i letos) lety capala mezi skalami. Jakpak by mě kdy napadlo, že se k Němu budu stěhovat, a že i na tom koni se tam projedu. A tak jsem dneska usadila své pozadí na exdostihačku (a říkala si, jestli dneska umřu) a bylo to naprosto famózní. Plnit si sny, obzvláště sny,

Jsem holka z polabské nížiny. A i když se o ní leckdo zmiňuje jako o "zasraný placce", já mám svou nížinu ráda. Asi, když někde vyrůstáte (a trávíte většinu života venku) dokážete ocenit půvab místa tam, kde ho leckdo nevidí. A co si budeme povídat - absence většího převýšení mi opravdu nikdy nevadila :oD

 No