To nezpívám já

ale květy které jsem spatřil
to se nesměju já
ale víno které jsem vypil
to nepláču já
ale láska kterou jsem ztratil

Zemřel Pavel Kantorek

7. srpen 2017 | 20.59 | rubrika: Děníček

zpravy.idnes.cz/zemrel-kreslir-vedec-pavel-kantorek-dby-/domaci.aspx

Bohužel, nejsme nesmrtelní. Byl to už starý pán, ale rozhodně je dobré si na něj zavzpomínat alespoň prostřednictvím jeho skvělých kreslených

O přátelství

4. srpen 2017 | 18.03 | rubrika: Výžblepty grafomana

Nejdřív si myslíte, že máte několik opravdu dobrých přátel. Není jich sice moc, ale opravdu věříte, že se o ně můžete kdykoliv opřít. Jedná se o přátelství dlouhodobá, přes deset let trvající.

Měla jsem kamaráda, s kterým jsme toho opravdu hodně zažili. Spousty propitých nocí, spousty konverzací, kdy jsme se svěřovali jeden druhému s čímkoliv, co nás zrovna trápilo, co jsme měli v hlavě.

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 20x

Jak já se vyblbla...

30. červenec 2017 | 23.23 | rubrika: Děníček

Všichni chodí na Colorsy, na Benátskou,  na Hrady, my jsme byli na Děda Mládek Ilegal Band.

A bylo to naprosto boží. Únava, který mi celý den mlátila do všech končetin se rozplynula. A já skákala a zpívala jak pominutá. Nutno podotknout, že s Janem se skvěle paří, rozhodně nezůstaval pozadu, dělal větší  ještě větší kraviny než já :o) A protože jsme stáli u pódia, a protože to

U nás je krásně

23. červenec 2017 | 00.14 | rubrika: Pan Šnek na cestách

Netřeba courat tisíce kilometrů...

Prehrada

Na borůvkách

13. červenec 2017 | 13.49 | rubrika: Výžblepty grafomana

Jako malá jsem sběr borůvek (a jiných lesních plodů) nenáviděla. U nás sice borůvky nerostou, ale jako absolvent prvního stupně vesnické základní školy jsme pravidelně vyráželi do vedlejšího lesa a v byli nuceni sbírat hluchavky a otrhávat březové lístky. Jako vrchol bylinkářského snažení byl domácí sběr, který, samozřejmě, vyhrála třídní šprtka vlastnící knírek a obrovské papírové pytle naplněné

Alespoň jeden článek týdně

6. červenec 2017 | 15.52 | rubrika: Děníček

Úplně jsem přestala psát, i když mě to vnitřně štve. Přitom si kolikrát, když se něco děje (a mám pocit, že se vlastně něco děje pořád), v duchu sestavuji článek na blog. Jenže nakonec nenapíšu nikdy nic. Přemýšlela jsem, čím to asi je. Samozřejmě, jistou míru hraje časová tíseň. Času, kdy si opravdu sednu k počítači mám málo. Mám totiž poměrně pestrý osobní život a jsem za to ráda. To je jen ale

Osm let

25. červen 2017 | 20.41 | rubrika: Děníček

žádné komentáře | přidat komentář

Vzpomínky na Austrálii - den dvacetdva

2. březen 2017 | 10.01 | rubrika: Vzpomínky na Ozi

Dnes grilování u jezera Eacham – cesta přes sto kilometrů. Cestování fajn, vidíš kus Austrálie, navíc se to tu mění pomalu po deseti kilometrech (krajina), ale sedět vzadu s dětma je za trest, myslim, že odsud pojedu a budu mít šediny :o) Jeli jsme krajinou, která se hodně podobala český, takže jsem výjimečně nechala pusu zavřenou a užívala si osobní hodnocení

Vyjíždka

28. leden 2017 | 17.17 | rubrika: Děníček
Páni, jaký by tady bylo asi jezdit na koni... Říkala jsem si vždycky, když jsem vedle Něj capala před deseti, osmi, šesti (a vlastně i letos) lety capala mezi skalami. Jakpak by mě kdy napadlo, že se k Němu budu stěhovat, a že i na tom koni se tam projedu. A tak jsem dneska usadila své pozadí na exdostihačku (a říkala si, jestli dneska umřu)a bylo to naprosto famózní. Plnit si sny, obzvláště sny,
žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 23x

Na sever

8. leden 2017 | 16.40 | rubrika: Děníček

Jsem holka z polabské nížiny. A i když se o ní leckdo zmiňuje jako o "zasraný placce", já mám svou nížinu ráda. Asi, když někde vyrůstáte (a trávíte většinu života venku) dokážete ocenit půvab místa tam, kde ho leckdo nevidí. A co si budeme povídat - absence většího převýšení mi opravdu nikdy nevadila :oD

 No