Normálně jídlo moc neřeším, ale tentokrát udělám výjimku. Muž mi slíbil pozvání na večeři, a tak jsme vyrazili. Samozřejmě nesměla chybět kombinace s výletem. Po kopečkách, v silném větru jsme asi po patnácti kilometrech dorazili do restaurace kovárna ve vesnici Frýdštejn. Famózní obsluha nás uvítala (pravda, trochu jsem se styděla za náš nuzně - výletní vzhled) a usadila v prosklené terase

Buďte hodní na kočičky :o) Super, léty (i mnou osobně) ověřený projekt. Plníme mističky :o)

Tohle je téma, o kterém chci napsat hrozně dlouho. Asi od té doby, co jsem se přestěhovala z Prahy do Turnova.

Prosím - když něco prodáváte. Nebo kupujete. Nebo když prostě komunikujete s cizíma lidma po internetu. To znamená psaným slovem... Zkuste se nevyjadřovat jako burani. Dobrý den na začátek se hodí. Taky gramatiku si občas procvičit je fajn. Jinak působíte jako křupani non plus ultra a není úplně radost s vámi jednat.

Prostě kupuju na Let it go autorádio a je to utrpení :oD

 Už nosíte zimní bundu? Kdy je čas ji vytáhnout?

Já se k tomu totiž nějak nemůžu dokopat. Protože mi to přijde moc brzo (vždyť je teprve listopad). Protože z ní vylezu až na jaře. Protože přeci ještě není taková zima.

Jenže pak koukám, jak mi telefon ukazuje dva stupně (někdy v něm padají i vločky) a ráno z auta seškrabávám ledovou krustu. Možná už je čas. Možná.

Kdy nasazujete zimní bundu vy? :o)

Člověk si může myslet, že některým věcem uteče. Že když všechno vyřeší, byť ne ke svému dobru a odstěhuje se přes půl republiky, aby mohl totálně "zamést stopy."

Jenže ta blbá minulost vás stejně sestřelí, když to nejmíň čekáte. A najednou je všechno zpátky. Ty temný roky, který si skoro nepamatuju. Ta všechna zoufalost a bezmoc.

Jediný, co se dá dělat je tvářit se, že