Ráno mi budík zazvonil už v sedm (zvláštní, jak si člověk rychle zvykne na každodenní vstávání v osm :o) ), což mě málem zabilo. Když jsem dorazila k ohradám, Milly už měla nasedláno a mohly jsme vyrazit.

Miluju koně! Dneska přišel Robert a jeli jsme :o)

Jsem kráva. Jinak se to napsat nedá.

Začala jsem krutě nenávidět počasí.

Už když jsem coby náctiletá obrážela s kamarády bitvy, toužila jsem naučit hrát na kytaru. Důvod byl prostý. Sedět v hospodě u piva mne nebaví, ale sedět u ohně a zpívat - to je přesně pro mě.

Na to je jednoduchá pomoc.