No není!

Aneb, když se dozvíte, že autor vašich úplně nejoblíbenějších knížek, srdcové série Trůn z dračích kostí, knížky, které bych si sebou vzala na pustý ostrov, neb by mi je nevadilo číst pořád dokola, knížky, na jejichž konci jsem fňukala, ne proto, že by to dopadlo blbě, ale protože jsem měla pocit, že se loučím s kamarády, píše pokračování! A vy víte, že se to v

Když je propíchnete, zemřou ... To je tak pitomý, prostý, až je to geniální...

Při tomhle se tak dobře píše to, no, co teď zrovna píšu. Aneb když musíš, tak musíš ... Hlavně po mně nic moc nechtějte. Na Bídnících jsem byla kdysi ... Myslím, že to byla ještě

zabte mě, zabte mě, zabte mě, zabte mě, zabte mě, zabte mě, zabte mě, zabte mě, zabte mě, zabte mě, zabte mě ... 

Letos hodlám objíždět bitvy. A jakože co to půjde. A ty, kde se schází alespoň část staré party. Začalo mi to chybět. Tolik vzpomínek ... Tak moc ... A nejlepší skupina byla stejně Koulař a Kouříš a taky Piškot a Karel, přičemž Karel byl pes a Piškot ...

Čtení knih,vůni květin, červená, sladká jablka, dýchání slunečních paprsků nezkažených zemským smogem. Na rozkousaném retu ulpěla malá kapička krve. Každým nádechem umíráme...

Je to zpátky, je to zpátky, je to zpátky.

A nějak nechápu co se stalo, a proč. Ale jebe pes na to ...

Aneb jak spolehlivě rozhodit sama sebe.

Raději by mě měl někdo zastřelit. Asi by to bylo bezpečnější...

* Dotazy nezodpovídám a nebudu se k tomu vyjadřovat. Nikomu ... Nikdy ... TAK *

Číhali lovci na pardála 

u horské řeky Narynu.

Neřval - jen tlama se mu smála, 

když na ně cenil sklovinu.

Znaleckým chřípím větřil ránu.

Leč prvním poslem těžkých dob byl zápach-