Zasraný stromečky, zasraný světýlka, zasraný sobíci a zasraný dárky! Nenávidim je, nenávidim je, nenávidim je! Nevidim jedinej důvod, proč mají na sebe být všichni jednou za rok hodný (a jindy ne), navíc v našem totálně ateistickém státě. Nenávidim prodírat se davy při cestě do práce a při pokusu o koupi zubní pasty zírat na ohromnou frontu vinoucí se až kamsi do kšá. O cestách MHD ani nemluvě,

Kdo by ji neudal na veterinu za tohle, že?

Říkal Můj. No jo, zkurvený Vánoce, lidi blbnou ... Je třeba obrnit se velkou dávkou tolerance a upozornit zuby na to, že budou často zatnuty. Na druhou stranu - já s Českou poštou problém nikdy neměla. Jakože fakt nikdy. Vždycky mi všechno doručili včas, nikdy se se mnou nikdo na poště nehádal, zásilku mi ztratili jen jednou a to vlastně kdo ví, proč nedošla (na druhou stranu vzhledem k velmi perspektivnímu

Ráno jsem se probudila (ne, probudil mě dementní budík - je normální nařizovat si budík na víkend?! Prý, aby nespal dlouho, pche) s šílenou bolestí hlavy (kocovina) a depčičkou a v totálně zbědovaném stavu. Já jsem totiž začala cvičit na vibrační plošině, což v kombinaci s únavou a kocovinou vyústilo ve stav, kdy jsem nebyla schopná ani zakašlat, natož se zvednout. Ale nutno říct, že Můj byl velice

Ale tak při tomhle snad ani nejde, aby mi nehrabalo (snad si někdo nemyslel, že mě to pustilo, haha).

A mohli by se, prosím, za ty ruce, a válet se po ledu dýl? Tak sedm dní v týdnu, haha? :oD

Nasrat, nasrat, nasrat, nasrat, nasrat, nasrat, nasrat, nasrat, nasrat, nasrat, nasrat, nasrat, nasrat, NASRAT!

Serou mě všichni. Neskutečně. Chci si jen zalízt do postele (s flaškou), a už z ní nikdy nevylízt...

když jsem tohle viděla při přímém přenosu z loňskýho mistrovství Evropy, málem jsem umřela a fňukala, že to chci vidět na živo...

Jenže já to viděla! A ... taky jsem málem umřela ... Přímo na tribuně, ACH