A já jsem zase za píču. Totální

Měla jsem jet na šermířský seminář s Mým. Jenže byly Máje a majitel kobyl byl na to sám. Říkám si: chudák, nechám propadnout osm stovek za seminář a pojedu mu pomoct. Výsledek? Sedm hodin na nohou při hlídání zapřažených koní. Když měli tanečníci pauzu na chvilku jsem si sedla. Jen zvednu hlavu, vidím, jak si majitel naložil svoji exmilenku na kozlík a odváží

To je tak, když člověk zjistí, že prostě není pro někoho dost dobrej. Celkově. Od vzhledu až po výplatu. Ta chuť do něčeho praštit (nejraději do sebe).

Jako kdybych žila dva roky bludu.

A nejhorší je ta beznaděj. Od ničeho k ničemu.

Píčou ke zdi, všechno.

Alespoň konečně ty správný depčičky, kdy je mi zle z jídla - doufám, že to vydrží ... Tak do padesáti kilo, hehe

protože když se mi všechno v jedné minutě posralo, podržel mě, nabídl pomocnou ruku, stál při mně... Nevím, jak dlouho Můj bude můj, ale zatím ... jsem za něj vděčná ...

 Mám napsaný služby skvělým stylem, kdy nejenže nic nestíhám, ale taky padám na držku. Doslova. A dneska, před noční jsem se těšila, že se konečně vyspím. No jo, jenže já jsem tak přetažená, že nemůžu usnout. Není problém, prášek na spaní to vyřeší. To bych nesměla být kretén, který v rámci totální depky (výjimečně oprávněné) sežral všechny prášky na spaní, a protože je zapil chlastem, tak

Hezčí snad měly jen olympijské hry v Kanadě. Chodím nad nima slintat už drahnou dobu ... Ale drahé je to, drahé :o/

A byly jsme bruslit na Letné (boží), kde se kamarád pořád dokola rozčiloval, jak jsou tyhle hry fraška, protože to stojí hromadu peněz, jak ta Letná