A tak jsem si vzpomněla

27. únor 2015 | 20.58 | rubrika: Děníček

na ty dny, týdny, roky, strávené v Ráji. Na Álího, na Péťu ... Na to, jak nejvíc chutnala Benátská medovina a sladké víno, po kterém bolela hlava. Jak sladce tenkrát voněla sláma... Jsem stará ....

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 14x

Prokrastinace je boží věc

20. únor 2015 | 19.31 | rubrika: Děníček

Umyla a uklidila jsem si desku stolu, takže jsem se k němu přestala lepit

Komplet jsem vyměnila kočkám záchody, vydezinfikovala a stelivo hned odnesla do popelnice namísto toho, abych ho nechala přededveřma

Spolu se stelivem jsem vynesla i koše a dokonce se odvážila vyhodit i prošlé jitrnice, které se už dobrý tři týdny válí v lednici (a regulerně se bála, že při otevření krabičky na mě skočí)

Vyvětrala peřiny

Vyprala

Jen učit jsem se pořádně ještě nestihla. A za šest dní je zkouška a já neumím vůbec nic. Ha-ha-ha

Tecnicky vzato...

9. únor 2015 | 18.11 | rubrika: Děníček

Neexistuje nic, co by se nedalo utopit v chlastu

žádné komentáře | přidat komentář

Pipiny

3. únor 2015 | 19.17 | rubrika: Děníček

Na kraji zimy jsem navštívila zverimex. Krom steliva pro kočky jsem koupila i ptačí zob, jelikož náš byt (respektive náš balkon) obsahuje i ptačí krmítko. V očekávání jsem tam nasypala zrní a položila i lůj, který by měly zobat sýkorky. Nicméně - ptáci nikde (snažím se namluvit si, že nejsou úplně blbý, ale že je mírná zima).

Už od léta soused něco vyráběl

A tak jednou padl můj

Dneska asi poprvé

30. leden 2015 | 20.26 | rubrika: Děníček

mě to nějak víc zasáhlo. Ten pocit, že to s nějvětší pravděpodobností nebudu mít. A v tu chvíli mi to bylo neskutečně líto. | když jsem vždycky tvrdila, že je mi to jedno, dneska mě to nějak dohnalo. A bylo mi smutno. A smutek je nejlepší utopit ve sklenici vína ...

Úplně jsem zapomněla, že jsem před x lety vyhrála soutěž o báseň. A že jsem ji četla na prknech divadla. V Hybernii. A jak to v tu dobu bylo velký ...

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 28x

Famózní

29. leden 2015 | 13.42 | rubrika: Děníček

O koncertě Jarka Nohavici jsem se dozvěděla náhodou - zaslechla jsem to v práci v rádiu. Protože sem s ním vyrůstala, zpívala ho na bitvách, hrála na piáno, na kytaru, srdce mi zaplesalo, aby následně zase uhaslo - všech dvanáct pražských koncertů beznadějně vyprodáno. Ale naděje umírá poslední, takže jsem si dala na ticketportálu hlídacího psa a do čtyřiadvaceti hodin někdo prošvihnul rezervaci,

Kočičí přání

15. prosinec 2014 | 06.31 | rubrika: Děníček
žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 9x