Koucoura Boba jsem začala číct, protože jako správnej kočkofil nemůžu nepřečíst něco, co má kocoura v šále na obálce :oD
Musím říct, že styl psaní je značně kostrbatý a nečte se to úplně plynule, ale o to nejde. Jde o obsah. A obsah to má silný. Jak se jeden kluk, co se dostal na dno, z toho dna zase vyhrabal. A díky kocourovi, který se jednoho dne objevil u něj přede dveřmi. Na dno se můžeme dostat úplně všichni, ale přiznejme si - kolik z nás najde jednoho dne zázračného kocoura. O to lepší, že ten příběh je autobiografie, a když si zadáte na jůťůbu bobcat, tak je tam určitě najdete. A myslím, že knížka může pomoci i omezeným lidem, kteří kočky nesnáší a tvrdí o nich, že jsou falešné, atd. Uvidí, jaké jsou ve skutečnosti - každá je svá vlastní osobnost :o) Kocoura Boba si přečtěte, dodá vám to jiný pohled na lidi na ulici, na kočky a možná si začnete chodit kupovat Nový prostor :o)