A já jsem se měla
29. červen 2015 | 11.32 |
Tenhle víkend byl ve znamení alkoholu. Jakože hodně alkoholu. Na to, že se snažím nepít, tak jsem tenhle víkend docela prolila :oD
Ale sobota byla asi nejlepší. Já totiž po práci vyjela na mini puťák. Jakože opravdu pidi mini. Kamarád mě vyzvedl v sobotu po práci a jelo se na zříceninu Zbořený Kostelec. Mám na něj TOLIK vzpomínek. A poslední dobou se mi o něm pořád zdá ... Takže mít hodně smutného kamaráda s akutní potřebou opít se je ideální záminkou toho, vytáhnout ho ven. Protože - kde jinde se zbořit než na Zbořeňáku, žeano? :o)
Potřebu spát pod širákem nám dost kazilo počasí, protože všude mraky (i v předpovědi), který jsem celý den v práci zoufale hypnotizovala, aby nám za cesty ukázaly, jak to může vypadat, protože se strhla průtrž, že nebylo vidět na půl metru a kdybychom si vzali plavky, uděláme líp...
Naštěstí se po dojetí na místo průtrž změnila na decentní pokapávání. Po vyškrábání se na hrad jsme se ubytovali pod korunou košatého stromu a mně začalo být dobře. Ale jakože DOBŘE. Neuvědomila jsem si, jak moc mi chyběl můj "normální" život, jak mi chybělo být venku se spacákem a ovčí kožešinou. Jakoby se mi vlil nový život do žil. A tak mi ani nevadilo, že je všechno nacucaný TAK vodou, že se nám nedaří zapálit oheň, že jsem promáchaná. Bylo mi v tu chvíli čistě krásně. Oheň se nám nakonec podařilo zapálit (i když kamarád trefně poznamenal: "zkus zapálit kýbl s vodou"), vypili jsme flašku vodky, a když jsem šla setmělým lesem pro dřevo, všude svítily světlušky, což bylo úžasně mystické.
Ráno jsem se probudila s pohledem do zelené koruny stromu a nic víc mi nechybělo... Je príma uvědomit si, kam vlastně patříme a co nemáme opouštět....
Moderované komentáře
| RE: A já jsem se měla | alkoholik | 30. 06. 2015 - 20:35 |