Novoročně

Vánoce jsem jakstaks přežila, i když mě všichni srali a měla jsem velmi ublíženou, sebelítostivou a depresivní náladu ...

Poslední den v roce jsem si udělala vyjížďku, po dlouhé době opravdu pořádnou (asi dvacet km), kdy jsem si užívala toho, že není sníh, že je sice zima, ale o to je kobyla živější a běhavá, takže to bylo bájo. Večer jsme zalezli s mým do postele a ... usnuli :oD Takže Silvestr prochrápaný, úplně ideální, protože slavit to jsme neměli náladu ani jeden. A prvního se neslo v poklidném duchu válení se v posteli a večerního vydání se na pražský Novoroční ohňostroj, který by se dal vyjádřit jedním slovem: hustý. Protože on hustej byl. Jednak tam bylo husto lidí. Lidi byli všude. Hustě lemovali nábřeží, mosty a nedovedu si představit, jak to vypadalo přímo na Letný. Naštěstí nábřeží je obří, takže to nevypadalo jako na rozsvěcení vánočního stromku na Staromáku, kam jsem kdysi páchla jednou a nikdy to již opakovat nehodlám (dav, kde není okolo člověka milimetr místa není nic pro mě), ale dalo se tam normálně fungovat. A hustý bylo asi první slovo, který mi vypadlo z pusy. Nikdy jsem nepomyslela, že by mohl ohňostroj vypadat takhlel. Famózní, velkolepý, barevný, obří, nádherný. Bylo super, jak ten velkej dav jednolitě áchal a óchal u zvlášť vybarvenejch efektů. Klidně by to mohli opakovat každý měsíc :oD