tlapka: Opožděně gratuluji a držím palce, ať poslední trimestr probíhá v pohodě i s větším břichem. A zároveň je mi líto, jací lidé tě obklopují, protože já jsem v těhotenství tyhle pindy v takové míře poslouchat nemusela. A sralo by mě to velmi.
Taky mě děti ostatních neberou, to asi člověk musí mít prostě v sobě. Víc chápu, co může pro rodiče jeho dítě znamenat, ale ne, mít chvíli volno od svého dítěte, určitě se neběžím jen tak kochat jiným.
A se jménem si nevybereš. Jakékoliv jméno vybereš, tak se najde někdo, kdo ti řekne, že je moc cizí/běžné/nudné, nebo že znala někoho se stejným jménem a byl to strašný debil. Taky takové zkušenosti mám, ale taky vnímám, že to je někdo úplně jiný. ** Jediný, koho trochu lituju (v duchu!) jsou děti, které budou muset celý život věčně své jméno upřesňovat a hláskovat. Takže my jsme to vyřešili tak, že vybrané jméno znaly jen babičky, a ostatním jsme ho řekli až po porodu. A byl klid. Když teda vynechám to, že babka to stejně zvládla zaměnit za úplně jiné jméno, když se chlubila přátelům, ale aspoň je na co vzpomínat.