Odmlčela jsem se. A na dlouho. Důvod byl prostý - už vás někdy někdo stalkoval? Mě jo.
Nikdy jsem si nedokázala představit, jak může být internet otravné médium, co všechno se dá zneužít. I věci, které se můžou zdát na první (i druhý a třetí) pohled zdát jako naprostá banalita. Jenže jak se ukazuje, ani banality nejsou banalitami a ten strach bych nepřála snad nikomu. Já se totiž bála i věšet prádlo na balkóně, aby nebylo nafoceno a následně zneužito, jakéže to vlastně spodní prádlo nosím. To se, naštěstí, nestalo.
Takže jsem se bála psát. Bála jsem se, že mě, byť je to velmi nepravděpodobné, anonymní stalker vyčuchá a všechno použije proti mně, mé rodině.
Ale můj blog, i když ne velmi čtený, mi chyběl, takže se zkusím vrátit zpátky. Jen tak. Pro sebe, pro radost.
Buďte opatrní, co kde napíšete, a kam dáte své osobní údaje, podle kterých by vás mohl někdo vyčuchat. Umí to hrozně pokazit a znepříjemnit život. A dovolání na zákony prakticky není.