Ebeca | Rýžovar

Blbli jsme s nima, jakože čínské hůlky, protože jsme plánovali jít na sushi a na sushi jsme se těšili (nicméně na něj nakonec nedošlo). 

Když tu se k nám přidal přifařil cizí pán a začal mému demonstrovat, jak se správně jí hůlkama. Zatímco ukazoval správný úchop hůlek, vysvětloval, že on to ví, protože chodí rádi na sushi. Sushi je totiž super, kdyby jste nevěděli. Je to lehké, takže se necítíte přežraně. A na sushi, to není taková ta sypká rýže, jako si vaříme doma, ale je uvařená tak, aby se lepila. 

Neříkala jsem nic. Dívala jsem se do země a dělala, že tam nejsem (můj je v tomhle zdvořilejší, takže s pánem komunikoval). 

A víte, oni mají na to vaření rýže speciální hrnec. 

To jsem už nevydržela a odlepila pohled od země. Pán zvedl v obraně ruce a vykřikl: "Ale to jsem jenom slyšel!"

Život na malém městě...