Nasněžilo!

Nutno však přiznat, že oproti rokům minulým z toho zrovna moc nejuchám, protože náš byt nedisponuje topením a choulit se u přímotopu (z původního počtů tří přímotopů vydržel jen jeden a přísahám, že v tom vůbec nemám prsty, protože jeden začal uvnitř hořet bez cizího přičinění a druhý zase začal zničehonic vydávat poměrně děsivé zvuky) není úplně můj koníček. Nutno však podotknout, že oproti zimě prožité v Burákově, kde si vyhnání teploty alespoň na osmnáct stupňů žádalo malou oslavu a běžnější teplota byla spíš osm, takže momentálně vlastně pohoda. Jen se tak trochu bojím účtu za elektriku, mno :o/

Na druhou stranu jsem si vzala Blonďáka na koně a ten trval na tom, že v sobotu se prostě ven pojede tak jako tak (mimochodem, chlapi, kteří tečou z koček a mazlí se s koťaty jsou poměrně ... sexy...), takže pominu-li moje promáčené boty i rukavice z trvající chumelenice, tak jsem si v lese připadala jak na horách. A druhý den vylezlo sluníčko a nastala správná romantika - jet na herce a držet se za ruce po podzimním lese ... Teda, romantické to bylo jen v těch chvílích, kdy jsem neměla záchvaty smíchu (těch moc nebylo).

A je kurevsky nefér, že chlapům to ježdění prostě jde tak nějak ... od přírody. To, co já pilovala takovejch let jim jde prakticky na první pokus. Život je nefér.