Občas mám pocit, že jsem z jiný planety a můj pobyt je tady jeden velkej omyl. Nechápu chování, které lidi předvádí, nechápu, jak se k sobě můžou chovat tak neskutečně hnusně a ještě víc nechápu, jak dokážou takzvaní kamarádi jediným slovem odkopnout člověka za to, když v životě uklouzne a něco se mu zrovna ... nepovede.
A úplně nejvíc nechápu, jak někdo dokáže předvést záchvat totálního vzteku, jehož podnětem je řízení osudu (v tomhle případě zpožděná tramvaj), vylít si ho nejbližší osobě (tedy na mě), obvinit z toho nejbližší osobu (koho asi, hm?), a pak v závěru říct, že se nic hroznýho nestane a z celá tragédie spočívá vlastně v ... ničem. Nechápu, nechápu, nechápu, čumim s otevřenou pusou, nechápavě vrtím hlavu a říkám si, co pak takovejhle člověk bude dělat, až se opravdu něco posere ... Půjde skočit z mostu nebo z něj strčí zrovna ty osoby, které budou stát nejblíž?
A pak že já jsem divná, tch