Prosím,

 ať už začne mrznout. Potřebuju zamrzlé rybníky a taky sníh! Hodně sněhu, v počtu nekonečno huňatých vloček. Mám totiž estrašně málo času na to, užít si zimu a chtěla bych ho co nejvíc využít. 

Včera jsem byla poprvé v letošní zimní sezóně bruslit a následujíc rádu, že na zimáku je to lepší, vlezla jsem do MHD (br) a vydala se na Nikolajku. Přísahám, že už nikdy nevlezu na veřejné bruslení o víkendu. Hned, jak jsem tam vlezla, dostal nějakej harant hysterickej záchvat a celou dobu, co se mu snažili nasunout brusle si nebezpečně pohrával s mými nervy, které byly mezi nočníma napjaté k prasknutí. Jasný signál, že si děti opravdu pořizovat nemám. Já bych ho na místě flákla, aby měl proč řvát a následně s ním odešla pryč, protože nevidím jediný důvod, proč ostatním smrtelníkům kazit neděli. Ale tak fakani jsou nadevše, žeano. Bod číslo jedna, který jsem vyřešila (částečně) sluchátkama. Horší byl bod číslo dva, který nastal po tom, co jsem ve svých milovaných bruslích nakráčela na led. Těch lidí bylo neskutečně. Veškeré výhody většího prostoru propadly vniveč. Dalo se prakticky jen kroužit dokolo, vyhýbast se parchantům v přilbičkách a snažit se jim nepřejet krčíčky. A to už jsem ve fázi tři svého "krasobruslení". První fáze byla před třema rokama - znovu jsem se naučila stát na bruslích a pohybovat se na nich směrem kupředu. Před dvěma rokama fáze dva - naučila jsem se jezdit rychlostí "už předjedu i šneka". Letos mám fázi tři: "dělám kraviny, jako jsou piruety, jízda na jedné noze a snažím se zjistit, jak se jezdí pozadu". Na přeplněném stadionu je tohle naprosto nemůžné. A nejen kvůli prostoru, ale taky kvůli neskutečnému množství potencionálně zvědavých očí :o)) Zlatý klluziště u obchoďáků ve všední den hodinu před zavíračkou.

A nebo ty rybníky, prosím. Rybníky jsou nejvíc a zdarma. 

(nebo ještě na Hasu, tam bych mohla rovnou obětovat párek býčků :o) )