Měsíc v háji

Mohl by mi někdo říct, kam se, krucinál, ztratilo září? Vím, že byl srpen. A teď je najednou konec září a kdyby se mne někdo ptal, co se dělo v mezi čase, tak mu asi nedokážu uspokojivě odpovědět. Občas mi zmizí pár hodin, ale měsíc? To už je fakt moc :oD

Člověk by si měl dávat pozor na to, co si přeje - já si přála, přála si strašně moc, a dostala jsem to. Sice, jak už to bývá u mých bůžků zvykem, v trochu poupraveném balení (asi, aby byla větší sranda) a já teď úplně nevím, co si s tím mám počít a střídají se ve mě emoce od nechápání po euforii (občas) až po depky (často) - všechno pěkně v koncetrovaném balení. Lituju svojí spolubydlící, protože ta ze mě už musí být totálně na prášky. Zato její mávnutí rukou a pozvednutí očí ke stropu má už perfektně vypilované. Stejně jako větu: "To si jen namlouváš." :oD Co bych si bez ní počala?

A prvně v životě jsem skákala na koni. Jakože fakt skákala, zatímco mi bylo říkáno, co mám dělat a nebyl to jen omylem skočenej flek na zemi v lese, co se kobyle náhodou nelíbil :oD Já mám totiž ze skákání panickou hrůzu a najednou to šlo. A bylo to famózní. Nejvíc. Pocity, jako když jsem se před mnoha a mnoha lety naučila cválat. Naprostá euforie a pocit, že lítám :o)

První den dovolené se přihlásil rýmičkou (no, kecám, tu už mám dva dny), a protože v práci se nedá najít jedinej vitamín v tabletě, tak jsem si to nechala píchnout. Docela legrace pozorovat stříkačku ve vlastní žíle. Než ta jehla trochu uhnula, céčko teklo mimo,a krom toho, že to štípalo jako kráva, jsem se i solidně osypala :oD Ale tak - ulevilo se mi, že ano. Na chvilku. Jenže já jsem nesmrtelná (mnohem víc, než nesmrtelné rockové hvězdy, jak říkala Bubla) a mě nedostanou :oD A navíc neexistuje rýmička, která by mne donutila zůstat v posteli, muhehe :oD

Je jasné, že když je moje spolubydla na řadě s vodkou, co se prohraných sázek týče, tak to zakážou :oD Ale nevadí, my se umí ztřískat i po jinejch věcech :oD

A nežerte Postinor, je to hnus. Bych si občas fakt nafackovala...